O festivalu

Kdysi setkání amatérských kapel z Přerova, dnes jeden z největších hudebních festivalů nejen v Olomouckém kraj

Festival, který ve všech svých ročnících opanoval zámeckou zahradu v Dřevohosticích je už pojmem, který nemusí nic dokazovat. Sobě ani svým návštěvníkům. Přesto se mu každým rokem podaří posunout o kousek dále a dokázat, že usínání na vavřínech výhledově nehrozí.

Na Dřevorockfestu každoročně hrají spičky české rockové scény a v posledních ročnících je festivalový program napěchovaný velmi kvalitními kapelami od samého začátku až do úplného konce. To láká návštěvníky takřka z různých koutů republiky a to i těch vzdálených.

V řadách návštěvníků figure mix generací od těch nejmenších až po ostřílené harcovníky. Rodinná atmosféra je zde všudypřítomná.

Jedna věc je na tomto festivalu zřejmě unikátní. Podařilo se nám na svou stranu dostat „domácí“. Zatímco jinde se proti podobným akcím protestuje (hluk, živly, „divní“ jedinci), tak zde funguje naopak obdivuhodná patriotická pýcha z řad běžného obyvatelstva. První ročníky festivalu byly nabité rockem pod taktovkou zdejších kapel, nyní se tady sjíždějí spičky žánru a lidé jsou za to moc rádi, že Dřevohostice patří na tuto mapu.

Útulný areál zámecké zahrady v Dřevohosticích pojme několik tisícovek lidí. Vzhledem k tomu, že u některých fanoušků je dostupnost obtížná, je v těsné blízkosti areálu zajištěno i stanování. Festival bere jako samozřejmost kvalitní ozvučení a osvětlení. Lidem se nabízí opravdový komfort v podobě profesionální hudební produkce. O zvukovou a světelnou show se starají odborníci na slovo vzaté a to ti, kteří zvučí mnoho dalších špičkových open-air festivalů po celé republice.

Festival DŘEVOROCKFEST je již tradiční a veřejností dobře vnímaná akce.

HISTORIE OBCE A ZÁMKU (zdroj: www.cs.wikipedia.org)

DŘEVOHOSTICE jsou obec – městys – s charakterem městečka, ležící 11 km jihovýchodně od Přerova, v nadmořské výšce 239 m, pod soutokem Bystřičky s Radkovkou. Žije zde přibližně 1600 obyvatel. Oblast okolo Dřevohostic náleží do etnografické oblasti nazývané Záhoří, což je část Hané, typická svými zvyky, obyčeji, pověstmi, krojem, uměleckými řemesly apod. Okolí Dřevohostic je významné též z přírodního hlediska, roste zde několik vzácných stromů, především staré jírovce maďaly.

Ojedinělé nálezy broušené industrie dokládají osídlení katastru Dřevohostic již v neolitu. Významnější je ovšem osídlení eneolitické (3500-2000 př.n.l.). Nejstarší písemná zmínka o Dřevohosticích  pochází z roku 1326. Prvním známým majitelem byl Sudek z Dřevohostic. Páni na Dřevohosticích sídlili na tvrzi, doložené již k roku 1368, pozdější majitelé ji přebudovali na zámek. K významné změně v držení panství došlo v roce 1480, které kupují bratři Jan, Bernad, Václav a Jindřich z Žerotína a zahajují tak slavnou žerotínskou epochu dřevohostických dějin. Tu v 17. století střídají noví majitelé Jan Skrbenský z Hříště, Václav Eusebio z Lobkovic, Kaldschmietové z Eiseberka. V 18. století získávají panství Oppersdorfové, po rodinných dědictvích získávají panství v 19. století Badenfeldové. V období 1889-1920 na severozápad od obce v Dřevohostickém lese bylo objeveno celkem 32 mohyl. Počátkem 20. století pokračoval rozkvět spolkového života, trvající až do počátku 2. světové války. Komunisté neměli v obci před válkou zázemí, a tak zde začínali záhy po osvobození, kdy 12.5.1945 byla založena organizace KSČ. Výrazným zásahem do života obce byla ovšem kolektivizace zemědělství. Teprve v roce 1959 byly Dřevohotsice prohlášeny „socialistickou obcí“.  V roce 1956 došlo k přesunutí školy ze zámku do nově postavené moderní budovy. Uvolněnou budovu zámku využívá od roku 1965 Ústav sociální péče pro děti a mládež jako výchovné zařízení. V městečku také byla zřízena středisková knihovna. Hospodářskou dominantou nadále zůstal cukrovar, který prošel důkladnou modernizací. Poměrně rozsáhlá byla po válce stavební činnost. Kromě již zmiňované základní školy byla postavena nová budova samoobsluhy, most na Chmelín, smuteční síň, benzínová stanice, vybudována byla veřejná kanalizace a několik nových obytných budov. Opraveny byly budovy kina a sokolovny. Dřevohostice patřily až do roku 1960 k okresu Bystřice. Po správní reformě a vytvoření nových okresů byly přiřazeny k okresu Přerov. K dřevohostickému MNV byly v roce 1964 připojeny Nahošovice a Turovice, v roce 1976 Lipová, Křtomil, Oprostovice, Radkova Lhota, Radkovy a Bezuchov. Po obecních volbách v roce 1990 se od Dřevohostic odtrhly všechny připojené obce. V 90. letech bylo zrušeno kino a zanikl i cukrovar. Nadále funguje základní škola a výchovný ústav v zámku. V Dřevohosticích je nyní aktivních několik spolků, především tradiční Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecká sdružení a spolek včelařů. Dále tu je kynologický klub, minulost obce propagující vlastivědný spolek Žerotín a oddíl mažoretek. Od 23.04.2008 byl obci obnoven status městyse.

DŘEVOHOSTICKÝ ZÁMEK byl původně gotickou tvrzí ze 14. století. Na přelomu 16. a 17. století jej nechal zásadně přestavět v renesančním duchu Karel starší z Žerotína. Vznikla tak gotická průjezdní věž, brána byla orámována renesančním bosovaným portálem, masívní zeď kolem zámku, před níž byl vodní příkop napájený blízkým potokem. Interiér byl vyzdoben oblouky nad arkádovým ochozem, spočívajícími na hranolových pilířích (v přízemí) a na toskánských sloupcích (v patrech). K další přestavbě došlo už v době barokní, kdy v roce 1649 byl interiér vybaven rozměrnými okrouhlými baštami. V roce 1844 byly dále upraveny fasády a arkády, zároveň došlo při rozšiřování parku k odstranění opevnění. Dnes má zámek podobu dvoupatrové čtyřkřídlé budovy (38 x 31 m) kolem nevelkého nádvoří. Na třech stranách nádvoří je renesanční arkáda. Nad jižním vstupním křídlem je pětipatrová hranolová věž. Vstup je zdoben renesančním portálem. Z opevnění se zachoval pouze zbytek hradby s dvěma baštami jižně od zámku a část vodního příkopu. Pozůstatky gotické tvrze jsou dosud rozeznatelné v přízemí kolem průjezdu a jižního nároží. Kaple sv. Jana Nepomuckého, která v zámku bývala, již zanikla a její prostory slouží účelům výchovného ústavu. Okolo zámku byl malý park s exotickými stromy a keři, v 19. století měli nedaleko majitelé zámku bažantnici a rozsáhlé skleníky s pomeranči a fíky. Skleníky jsou dnes již zrušené a na jejich místě je nová zástavba. Po odkoupení zámku obcí sloužila jeho budova v letech 1989-1901 jako ubytovna pro výletníky. V období 1901 – 1919 zde Jubilejní jednota lidumilů na Moravě provozovala Ochranovnu pro mládež mravně zpustlou. Následně byl zámek adaptován na školu, která v něm funguje v letech 1919-1956. Po další adaptaci zámek převzal roku  1965 Ústav sociální péče. V současnosti jsou v předzámčí zřízeny sociální byty, zámecké prostory slouží od roku 2005 jako výstavní prostory galerie Amart, a rovněž se zde konají různé kulturní akce (jako například DŘEVOROCKFEST 😉 ). K zámku se váže pověst o místní Bílé paní.